Mnohé z nás pronásledují přízraky minulosti, ať už v dobrém, či ve zlém. Třeba nad Mnichovým Hradištěm straší duch DIY festivalu No Waves, který si svůj poslední ročník odbyl v roce 2018, a od té doby je ticho po pěšině. Pravidelným návštěvníkům tak nezbývá než vzpomínat na ty nejlepší z kapel, kterým se podařilo do hradišťského skateparku nalákat lidi z celé republiky. Našli byste mezi nimi například The OXX z Mělníku, kteří v českých klubech prosluli tvrdými garage punkovými rytmy s nádechem kalifornských surfů a flákačství. Po The OXX se ale slehla zem ve stejnou dobu jako po No Waves, nicméně členové kapely mezitím stihli rozjet i další projekty.
Hippie Chippies
Řadí se mezi ně mimo jiné country-folk-punková kapela Hippie Chippies, v níž hrají také hudebníci z mělnických Cirguz, Dead Letters či Anyway. Na konci loňského roku se po dlouhém napínání přiřítili na scénu s debutem Easy Breezy nahraným během pouhých patnácti hodin plných muzikantské energie a spoluhráčské chemie. Pokud vás zajímá, jak by to asi znělo, kdyby se Woody Guthrie pokusil na svůj nástroj, co zabíjí fašisty, hrát punk, pak vás kluci rozhodně zvednou ze židle.
Hippie Chippies – Just Like Years Ago
Thrashsurf
Další sirotou po festivalu jsou znojemští Thrashsurf, kteří pocházejí z tamější početné hudební scény, z níž vzešly kromě jiných kupříkladu Taite nebo Psychocandy. Sice se nehodí soudit knihu podle obalu, ovšem přebaly desek této thrash-punkové kapely její zvuk opravdu perfektně vystihují – nekompromisní svižný garážový hardcore, jemuž se zároveň daří v sobě mísit nádechy melodické tvrdosti kalifornské i australské pláže. Podobně jako kolegům z Hippie Chippies není ani Thrashsurf angličtina cizí a jejich zatím poslední EP Mount Thrashmore, které vyšlo loni v červenci, rozhodně stojí za poslech.
Gagarin
Pražsko-havířovský Gagarin zase představuje pomalu pravý opak obou kapel, který si s nimi ale po zvukové stránce příliš nezadá. Ono přeci jen když hrajete mix elektroniky, hardcoru, disca a screama, tak asi nikdy nebudete znít jako něco snadno zaškatulkovatelného. Připočtěme si k tomu ještě převážně české texty, které jsou sice mnohdy repetitivní, ale o to naléhavější, a máte před sebou něco vpravdě unikátního. Gagarin vydali první EP již v roce 2012 a jejich nové singly „Heartbeat“, „Násilník“ a „Pod dekou“ jenom potvrzují, jak dlouhou cestu od té doby urazili. Festival No Waves dal za svou relativně krátkou existenci prostor nepřebernému množství interpretů napříč alternativními žánry a nám nezbývá než doufat, že se zase někdy alespoň na moment vrátí ze snad jen přechodného záhrobí, aby nám jich mohl naservírovat ještě víc.
