Nora Volkowová, ředitelka amerického Národního institutu proti zneužívání drog (National Institute on Drug Abuse – NIDA), byla hostem podcastu světoznámého zastánce legalizace konopí Ethana Nadelmanna, zakladatele Aliance pro drogovou politiku (Drug Policy Alliance). Během rozhovoru přiznala, že spotřeba konopí mezi teenagery po legalizaci navzdory jejím obavám nevzrůstá, a rozhovořila se také o možnosti medicínského využití některých psychedelických látek.
Tyto látky byly dlouhodobě považovány za nebezpečné a škodlivé a jako takové byly v celých Spojených státech nelegální. Volkowová se podle vlastních slov dlouho obávala, že vlna legalizace konopí v mnoha amerických státech povede k větší míře zneužívání mezi mládeží, její předpovědi se nicméně nenaplnily. Dala tak za pravdu obhájcům legalizace, mezi nimiž je Ethan Nadelmann výraznou a velmi aktivní postavou.
Snaha pochopit legální státy
Nelze si nevšimnout, že změny v legislativě týkající se konopí se projevují v mnoha oblastech života, přičemž některé státy, kde je rostlina legální, mají v omezování negativních dopadů jejího zneužívání výrazně lepší výsledky než státy, kde je držení a užívání stále penalizováno jako přestupek nebo trestný čin. „Je pro nás naprosto zásadní pochopit, jakým způsobem může legalizace omezovat negativní dopady užívání konopí. Právě tímto směrem nyní zaměřujeme naše úsilí i finance,“ řekla Volkowová a současně poukázala na skutečnost, že stávající federální zákony házejí podobnému druhu výzkumu doslova klacky pod nohy.
Pevně doufám, že nám věda pomůže změnit současné směřování drogové politiky, zbavit se stigmat obklopujících závislosti a přesunout těžiště naší práce do oblasti ochrany zdraví.
„Proces legálního získání konopí pro účely výzkumu je neobyčejně těžkopádný a řadu vědců tyto překážky odradí, ještě než začnou,“ řekla mimo jiné během několika oficiálních slyšení na půdě amerického Kongresu.
Největším problémem, se kterým se v současné době vládou dotované výzkumy konopí potýkají, jsou zdroje. Jedinou institucí s právem na výrobu a prodej rostlinného materiálu je Univerzita v Mississippi a kvalita zdejší produkce byla v minulosti často terčem kritiky ze strany odborné veřejnosti. Nedávná a velmi vítaná změna v postoji Úřadu pro potírání drog (Drug Enforcement Administration – DEA) však podle Volkowové dává vědcům naději, že by mohli k zásobování svých projektů používat také jiné zdroje.
Jak ochránit veřejné zdraví
V rozhovoru pro svůj podcast Psychoactive se Nadelmann ředitelky NIDA mimo jiné ptal na to, zda by klasifikace návykových látek neměla spíše než v rukou represivní DEA být součástí agendy některé z institucí zabývajících se ochranou veřejného zdraví. Volkowová konstatovala, že „tak jsou v tuto chvíli rozdané karty“, dodala nicméně, že ona sama během několika mezinárodních setkání se zástupci OSN poukazovala na to, jak příliš striktní zákony stojí v cestě vědeckému pokroku: „Pevně doufám, že nám věda pomůže změnit současné směřování drogové politiky, zbavit se stigmat obklopujících závislosti a v podstatě přesunout těžiště naší práce s uživateli drog do oblasti ochrany zdraví, léčby, pomoci a snižování rizika recidivy.“
Nadelmann byl k tomuto prohlášení skeptický: „NIDA se pohybuje v politickém kontextu, v jehož středu stojí snaha o prohibici, kriminalizace, zatýkání a také silné rasové předsudky.“ Podle jeho názoru by Volkowová a její úřad měly namísto škod působených samotnými drogami věnovat více pozornosti společenským následkům špatných politických a legislativních rozhodnutí.
„Ode dne, kdy jsem nastoupila do úřadu, jsem byla proti kriminalizaci lidí, kteří mají problém se závislostí, a svůj postoj jsem dávala a dávám nahlas a často najevo,“ reagovala Volkowová, která v nedávné minulosti publikovala několik článků na toto téma. „Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla pozici ředitelky NIDA přijmout, byla právě možnost změnit legislativu za pomoci vědy. Otevřeně jsem také kritizovala rozdílné trestní sazby za držení a užívání kokainu a cracku, které z odborného hlediska naprosto nedávají smysl.“
Je pro nás naprosto zásadní pochopit, jakým způsobem může legalizace omezovat negativní dopady užívání konopí.
Podle vlastních slov se snaží poukázat na problémy spojené s kriminalizací narkotik i během slyšení v Kongresu. Minulý měsíc například vystoupila se svým příspěvkem na senátní schůzce o mezinárodní kontrole návykových látek: „Existují společenské struktury, které podporují určitý druh chování, a ani věda bohužel nedokáže tyto struktury změnit.“
Ethan Nadelmann přiznal, že byl zaskočený, když čelní představitelka boje proti drogám přijala pozvání do talkshow prominentního bojovníka za legalizaci: „Nejsem si jistý, proč se to stalo, ale hádám, že to odráží směr, kterým se v současné době vyvíjí debata o drogách a závislostech. Viděla příležitost ukázat sebe a svůj úřad v pozitivnějším světle. Když se nad tím zamyslím, je prezident Biden v otázce narkotik mnohem více zpátečnický, než byl Barack Obama, přesto to byl právě Biden, kdo ve svých veřejných prohlášeních poprvé formálně použil frázi ‚minimalizace škod‘ (harm reduction). Reforma drogové politiky je jednou z mála oblastí, ve které jsou demokraté a republikáni v Kongresu schopni najít společnou řeč.“
Psychedelická otázka
Další sféra výzkumu, která je výrazným způsobem limitována zákonem, jsou psychedelika. Nadelmanna proto zajímalo, zda můžeme v tomto směru očekávat nějaký pozitivní vývoj, a to především pokud jde o využití například psilocybinu k léčbě závislosti nebo bolesti.
Volkowová uvedla, že závěry některých výzkumů užití ketaminu k léčbě těžkých depresí jí doslova vyrazily dech a na pořadu dne jsou další studie této látky. „Náš úřad financuje také výzkum jiného možného užití ketaminu, a to k léčbě závislosti na opiátech a chronických bolestí. Při léčbě depresí pak vypadá velmi slibně i PCP (‚andělský prach‘ – původně veterinární anestetikum),“ řekla a pokračovala: „Musíme se poučit z toho, co nám říkají důkazy. Pokud můžeme použít ketamin bezpečným způsobem k léčbě těch nejzávažnějších forem depresí, znamená to, že i další látky považované za nebezpečné a škodlivé mohou mít terapeutické účinky.“
Oba diskutující se dále zabývali problematikou priorit NIDA při přidělování finančních prostředků na jednotlivé výzkumné projekty. Podle Nadelmanna se úřad soustředí především na studium fyziologických faktorů, které mohou vést k závislosti, a zanedbává sociální a etnický kontext užívání zakázaných látek, studium mechanismů fungování trhu a také motivaci uživatelů k upřednostňování některých látek před jinými. Volkowová s tímto tvrzením nesouhlasila a namítla, že NIDA investovala značný objem financí do výzkumu chování trhu s narkotiky.
Proces legálního získání konopí pro účely výzkumu je neobyčejně těžkopádný a řadu vědců tyto překážky odradí.
Pokud jde například o epidemii předávkování opioidy, která je v USA v plném proudu již řadu let, odhalil úřad specifické chování trhu v souvislosti s nástupem fentanylu, který je ve srovnání s jinými metamfetaminy silnější a levnější. Volkowová však připustila, že k podrobné analýze chování černého trhu chybí jak finance, tak data.
Harm reduction debata
Dalším žhavým tématem bylo snižování rizik užívání drog, konkrétně pak nedostatečně podporovaný výzkumu vlivu některých měkkých opatření, například výměny použitých injekční stříkaček. Volkowová vyjádřila svou podporu pokračování tohoto výzkumu: „Je třeba ověřit, do jaké míry podobné podpůrné komunitní programy pomáhají při ochraně uživatelů před nákazou virem HIV a jak mohou pomoci předcházet předávkování.“
Rozhovor vyvrcholil závěrečnou otázkou: Dokázala by si Nora Volkowová dnes představit, že by po konci své kariéry v NIDA spojila síly s některou organizací podporující reformu drogové politiky a její odklon od prohibičních tendencí směrem k ochraně lidských práv a veřejného zdraví? „Pokud by taková organizace dokázala být efektivní a dosáhnout reálných změn, pak ano. Nechci o problémech jenom přemýšlet, chci je řešit.“
