Ve Spojených státech a Kanadě dostává černý trh na frak – a příjmy z legálního rekreačního konopí se strmě zvyšují. Co na to zbytek světa? Zatímco mexičtí poslanci schválili legalizaci „omamného“ konopí, na Slovensku se konečně rozhoupali k rozhodnutí, že CBD není nebezpečná psychotropní droga. Blahoželáme!
MEZINÁRODNÍ
V renomovaném odborném žurnálu Nature Sustainability byly na začátku března publikovány závěry výzkumu, které ukazují, jak legalizace a s ní spojený rozmach komerčního indoorového pěstování konopí přispívá k razantnímu zvyšování emisí skleníkových plynů. Autoři z Coloradské státní univerzity vypracovali analýzu životního cyklu pěstování a užívání napříč celou Amerikou. Zaměřili se především na energii a materiály používané k pěstování a zjistili, že emise skleníkových plynů z produkce konopí pocházejí z velké části z výroby elektřiny a spotřeby zemního plynu. Především jde o topení, svícení a další činnosti, jež jsou k rychlé a opakované velkoprodukci nezbytné. Konkrétní výsledky ukazují, že pěstování konopí ve vnitřních prostorách vytváří ve Spojených státech emise skleníkových plynů mezi 2 283 a 5 184 kilogramy oxidu uhličitého na kilogram sušiny. Poměr se přitom liší podle oblasti a místního podnebí: na Floridě u moře zaplatíte více za klimatizaci a větrání, v Coloradu je zase větší spotřeba energie kvůli nutnosti v zimě topit. Jakmile ale konopí roste venku nebo ve sklenících, uhlíková stopa je mnohem nižší.
Další tabákový gigant se rozhodl investovat miliardy do konopného sektoru. Konkrétně se jedná o nadnárodní koncern British American Tobacco (BAT – výrobce cigaret značek jako Lucky Strike, Camel nebo Dunhill), jenž v první polovině března informoval veřejnost o nákupu 20procentního podílu v jednom z největších kanadských velkoproducentů léčebného i rekreačního konopí – firmě OrganiGram. Za tento podíl BAT zaplatí v přepočtu takřka čtyři miliardy korun. Cílem je zastavit další propady tržeb kvůli stoupající nepopularitě tabáku mimo jiné i v souvislosti s pandemií koronaviru. Dohoda zahrnuje společnou investici do vybudování nejmodernějšího „centra excelence“ v sídle OrganiGramu, kde se budou navrhovat a vyvíjet nové generace legálních konopných produktů.
Více než 80 procent Francouzů si myslí, že užívání a produkce konopí by měly být povolené a regulované státem.
USA
O tom, že legalizace je nejúčinnější cestou, jak oslabovat černý trh, pašeráctví a moc drogových kartelů, se díky vlastní analýze dat přesvědčili i největší zastánci prohibice – DEA (federální Úřad pro potírání drog, obdoba české Národní protidrogové centrály). Ve zprávě nazvané 2020 National Drug Threat Assessment, která byla zveřejněna na začátku března, se píše, že navzdory přetrvávající federální prohibici je konopí široce dostupné (tzn. lze si ho bez problémů obstarat) ve všech 50 amerických státech. Rozdíl je v tom, že tam, kde byli natolik chytří a konopí legalizovali, z něj získávají nemalé finanční prostředky do státní pokladny, zatímco ve státech, kde tak prozíraví nejsou, bohatne pouze černý trh. Kromě toho vyšlo ze zprávy najevo, že tráva už pro mexické kartely není zajímavým zbožím, jelikož množství konopí zabaveného americkou pohraniční stráží na mexické hranici kleslo ze skoro 1 300 tun v roce 2013 na necelých 250 tun v roce 2019. Tento 81procentní pokles koreluje přesně s dobou, kdy začaly první americké státy legalizovat a regulovat konopí podobně jako alkohol nebo tabák.
Kanada
Nejnovější statistiky z prodejů legálního konopí za rok 2020, které zveřejnily úřady v druhé polovině února, ukazují na vytrvalý růst i v době, kdy ostatní segmenty trhu zažívají kvůli pandemii, nejistotě a opakovaným lockdownům propad. Celkově se v roce 2020 prodalo legálního konopí a produktů z něj v hodnotě více než 2,6 miliardy kanadských dolarů (více než 45 miliard korun), zatímco za rok 2019 (první celý rok od spuštění legálních prodejů) to bylo o 120 procent méně – jen 1,2 miliardy dolarů. Podle úřadů se jen za prosinec prodalo v celé Kanadě legálního konopí v hodnotě 300 milionů dolarů, přičemž tato částka je poprvé v historii vyšší než odhadované prodeje na černém trhu.
Mexiko
Ve středu 10. března schválili poslanci mexického parlamentu návrh zákona, kterým bude legalizováno konopí v této válkou proti drogám (tedy i proti konopí) sužované zemi. Jedná se o poslední těžký krok na zdlouhavé cestě za ukončením prohibice a vytvořením regulovaného trhu pro všechny dospělé, která započala rozhodnutím Nejvyššího soudu (tamější Nejvyšší soud je úrovni našeho Ústavního) před třemi lety. Návrh nyní musí schválit senát a podepsat prezident, nicméně jak naprostá většina senátorů, tak prezident vyjádřili legalizaci podporu. Jakmile vejde zákon v platnost, bude ale stejně trvat minimálně rok nebo déle, než zákonodárci připraví detailní legislativní rámec pro regulaci pěstování pro vlastní i komerční potřebu a následného prodeje a distribuce.
Francie
Na začátku března byly zveřejněny výsledky velkého celonárodního průzkumu na téma konopných zákonů, kterého se zúčastnilo čtvrt milionů Francouzů. Průzkum si nechala vypracovat současná vláda, která nejspíš čekala, že názory většiny občanů budou zcela jiné. Výsledky však byly ohromující: více než 80 procent respondentů napříč věkovými a sociálními skupinami se domnívá, že užívání a produkce konopí by měly být povolené a regulované státem. Pouhých 14 procent by se spokojilo jen s dekriminalizací, 5 procent by současné zákony dokonce ještě zpřísnilo a jen 1 procento je spokojeno se současným stavem. Co se týče prevalence užívání, tak 30 procent dotazovaných uvedlo, že konopí nikdy nevyzkoušeli, 40 procent se přiznalo k občasné konzumaci, necelých 20 procent se označilo za pravidelné uživatele a skoro 15 procent připustilo, že konopí užívají každý den. To jsou jedny z nejvyšších čísel v celé Evropě, přestože Francie má na evropské poměry poměrně drakonické protikonopné zákony. V reakci na výsledky přispěchal ministr vnitra Gérald Darmanin, jehož ministerstvo by případný legalizační zákon mělo připravit, s prohlášením, že legalizaci konopí odmítá. Otázkou tedy zůstává, proč se vlastně francouzská vláda ptá na názor svých občanů, když ji viditelně nezajímá.
Poslanci slovenské Národní rady schválili novelu zákona o omamných látkách, která konečně vyřadí CBD ze seznamu psychotropních substancí.
Norsko
V druhé polovině února představila vláda návrh zákona, který bude dekriminalizovat držení menšího množství všech drog. V současnosti je přechovávání jakéhokoli množství ilegálních substancí včetně konopí bráno jako trestný čin, v budoucnu půjde u předem stanovených množství o přestupek. Lidé přistižení při držení menšího množství drog si díky tomu budou moci vybrat mezi zaplacením pokuty a nástupem do odvykací léčby. Paradoxně tak bude v zájmu ochrany zdraví pokračovat částečná stigmatizace i těch uživatelů, kteří nemají žádné problémy a vedou spokojené životy. Podle norské vlády jsou ale všichni uživatelé ilegálních látek „nemocní“ a potřebují pomoc. Co takhle zavést nejprve odvykací programy pro všechny, kteří holdují tvrdým drogám v podobě alkoholu nebo tabáku?
Slovensko
Ve čtvrtek 18. března přinesla slovenská média dlouho očekávanou zprávu: poslanci Národní rady schválili novelu zákona o omamných látkách, která konečně vyřadí CBD ze seznamu psychotropních substancí. Stane se tak k 1. květnu letošního roku. Návrh předložilo tamější ministerstvo zdravotnictví s tím, že kanabidiol není v úmluvách OSN veden jako psychotropní látka. Slovensko bylo v tomto ohledu nejzaostalejším členským státem celé Evropské unie, protože kanabidiol nikde jinde mezi psychotropní látky řazen není. Jak ale upozornila poslankyně strany SaS a velká propagátorka rozumného přístupu ke konopí Jana Bittó Cigániková, co se týče maloobchodního prodeje CBD olejů a dalších produktů, je potřeba čekat na povolení EU: „V národní legislativě je vše povoleno, jen se čeká, až se EU vyjádří k CBD jako nové potravině. Zatím je legální jeho držení a také prodej jako kosmetiky nebo léčiva v lékárně.“ Kromě toho se jedná pouze o čisté „izolované“ CBD, nikoli o celospektrální extrakt z celé rostliny.
Thajsko
Neuběhne týden, abychom nedostali nějakou zajímavou zprávu z neuvěřitelně progresivního Thajska. V první polovině ledna proběhl v provincii Buriram za přímé podpory vlády víkendový veletrh nazvaný Cannabis 360, jehož cílem bylo podle ministra zdravotnictví Anutina Charnvirakula propagovat pěstování, zpracování a využívání konopí ve všech možných výrobcích (od průmyslových až po medicínské), včetně pokrmů a nápojů – za předpokladu, že v nich není obsaženo psychoaktivní THC. Podle hlavního organizátora festivalu Withida Sarideechaikooa je konopí „vycházející hvězdou, která přinese lidem v Thajsku zlepšení kvality života i finanční profit a bude hnacím motorem ekonomického růstu.“