Aktuální článek
Ženská revoluce ve španělském konopném hnutí

Ženská revoluce ve španělském konopném hnutí

Profilový obrázek
  • Nejlepšími pěstitelkami byly vždycky ženy – matky mužů, kteří trávu prodávali.

Před pěti lety vznikly ve Španělsku s velkou pompou ženské konopné organizace. Dnes je španělské konopné feministické hnutí rozdělené. Demachizaci konopného světa to naštěstí nebrání.

Když aktivistka Maria Barragansová vkročila před třemi lety na konopný veletrh ve Valencii, hned u vchodu ji jakožto reklama jednoho z prodejců uvítala maketa ženy s obřími prsy. „A tak jsem se muže u stánku zeptala: ,To se mi jako zvětší prsa, když budu užívat vaše produkty?‘“ vypráví temnovlasá čtyřicátnice se smíchem, zatímco pálí brko.

Okrasy bez hlasu?

Ještě před několika lety byly odpovědí internetového vyhledávače na dotaz „ženy“ a „konopí“ obrázky nepříliš oděných žen, podbízivě pózujících tu s lepkavou kytkou, tu v zájmu vyslyšení mužských falických fantazií s bongem. V konopném světě tak jako všude jinde ženy platily za okrasu bez hlasu – zatímco muži řídili společnosti a třímali mikrofony na konferencích.

„Když jsem na shromáždění konopných aktivistů přišla já, v některých tvářích jsem četla otázku: Co tu dělá tahle holka? Ne že by se mi dostalo špatného zacházení, ale setkala jsem se se spoustou předsudků a musela jsem vynaložit mnohem víc úsilí, abych dosáhla stejného postavení jako mužští kolegové,“ popisuje ředitelka Federace katalánských konopných klubů Patty Amiguetová.

Nejlepšími pěstitelkami byly vždycky ženy – matky mužů, kteří trávu prodávali.

Její blízká přítelkyně Clara Torrijosová, známá spíše pod svým pracovním pseudonymem Clara Sativa, založila s kamarády internetový kanál svérázného konopného zpravodajství Marihuana Televisión. „Byla jsem jediná žena v týmu – a navíc nejmladší. Občas jsem se zkrátka cítila nevyslyšená. Chtěla jsem používat inkluzivní jazyk, který počítá i s ženským publikem, ale kolegové mi oponovali, že nás stejně sledují především muži. Jenže právě to jsem chtěla změnit!“ vypráví Torrijosová.

Konopí rovná se péče

„Ano, konopný svět je sexistický, protože zkrátka žijeme v sexistické společnosti. Pocítila jsem to na vlastní kůži. Ve skutečnosti přitom byly nejlepšími pěstitelkami vždycky ženy – matky mužů, kteří trávu prodávali,“ shrnuje v rozhovoru pro Vice šestasedmdesátiletá Fernanda de la Figuera, známá obyvatelům Pyrenejského poloostrova jako „konopná babička“ – vůbec první osoba, která pěstovala konopí ve Španělsku legálně.

Konopná babička Fernanda de la Figuera vloni málem skončila ve vězení poté, co jí policie zabavila sto kilogramů konopí určených pro asociaci Marias X María.

Konopný svět by přitom měl ze své podstaty platit i ve světě genderových stereotypů za dějiště plné žen. Kromě symbolické skutečnosti, že užíváme plody samičích rostlin, se přínos konopí úzce pojí s otázkami zdraví a péče.

V důsledku démonizace konopí si však lidé s konopím nespojují ani tak péči jako spíše představu pomateného zhulence s výpadky paměti. Slušná holka či dokonce zodpovědná matka zkrátka nehulí. „Když vyzvedávám děti ze školy, stává se, že si ostatní rodiče šuškají: ,To je ta, co hulí trávu,‘“ popisuje Maria Barragansová, která si jointy ulevuje od depresí.

Drogová politika potřebuje feminismus

„Drogová politika a legalizační úsilí potřebují feminismus,“ zahlásila proto Clara Torrijosová v Marihuana Televisión během reportáže z největší tuzemské konopné události, barcelonského veletrhu Spannabis. Torrijosová se spolu s Patty Amiguetovou stala jednou z nejviditelnějších tváří organizace Konopné ženy (Mujeres Cannabicas), jejíž vznik v reportáži ohlašovala.

Prvního setkání Konopných žen na Spannabisu 2016 se zúčastnilo osmdesát aktivistek. Nadšené titulky o ženách chytajících se kormidla ve španělském konopném světě se tehdy prodraly i do celosvětových médií. Amiguetová v rozhovorech vzrušeně vyjmenovala své nemalé cíle: zvýšit počet a viditelnost žen v konopném hnutí, vnést do něj genderovou perspektivu, rozprášit stereotypní představy o huličích, porazit stigma, jež zakoušejí uživatelky/matky a zadupat do země bezúčelný sexismus reklam.

O rok později vznikla Státní síť žen proti prohibici (Red Estatal de Mujeres Antiprohibicionistas), zastřešující organizace, která pod sebe schovala jak Konopné ženy, tak třeba organizaci Metzineres pomáhající ženám se zkušeností s násilím a drogami. Odhodlané naštvání aktivistek na současný stav dalo vzniknout rapovému videoklipu, který posloužil jako součást jejich crowdfundingové kampaně.

Maria Barragansová v téže době rozjela s dalšími dvěma ženami online iniciativu I ženy pěstují (Las Chicas También Cultivan), a to s cílem povzbudit ženy v pěstování, na předsudky nehledě. A Fernanda de la Figuera mezitím již několik let vedla asociaci Marias X María, která zpřístupňovala léčebné konopí nemocným ženám.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 62, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!

Contact to Listing Owner

Captcha Code