Aktuální článek
Zřídnutí mozkové kůry nesouvisí s užíváním konopí, ale nadměrným pitím alkoholu

Zřídnutí mozkové kůry nesouvisí s užíváním konopí, ale nadměrným pitím alkoholu

Redakce
  • Podle nové studie mladí lidé, kteří se rádi oddávají alkoholickým nápojům, údajně trpí řídnutím části mozku zodpovědné za inteligenci a impulzivní či riskantní chování.

Nedávný výzkum publikovaný v americkém žurnálu Biological Psychiatry se zaměřil na čtyřiadvacetiletá dvojčata, která dlouhodobě aktivně pijí alkohol. Vědci zjistili, že prefrontální mozková kůra bývá v zásadě u obou sourozenců alkoholiků na několika místech znatelně řidší. V případě uživatelů konopí však nebyla v tomto ohledu nalezena žádná spojitost.

Mnozí významní lékaři již v minulosti již několikrát varovali před škodlivými dopady užívání konopí na nedospělý mozek. Nová studie nicméně naznačuje, že předchozí výzkum nebral až tak v potaz konzumaci alkoholu. Jinými slovy to vypadá, že vědci možná zaměnili negativní účinky alkoholických nápojů za efekty konopí.

Alkohol a konopí se těžko oddělují

Autoři studie ovšem poznamenávají, že ani jejich závěry nejsou jednoznačné. Není totiž jasné, zdali je řídnutí mozkové kůry příčinou či následkem častého pití, nebo jestli jsou ve hře ještě složitější příčiny.

Podle Jeremyho Harpera, vedoucího výzkumu z Minnesotské univerzity, nelze od sebe účinky alkoholu a konopí nebo jiných návykových látek snadno rozlišit. Vedle toho dodal, že některé studie z posledních let naznačují, že konopí nemá na strukturu mozkové kůry takový vliv jako právě alkohol.

„To pouze potvrzuje výsledky našeho pokusu, při němž jsme objevili, že nižší hustota salientní sítě v oblasti kůry mozkové je důsledkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů, nikoli konopí,“ uvedl Harper v e-mailu pro konopný server Mugglehead.

Salientní síť představuje součást mozku, která zodpovídá za kognitivní podněty související s komunikací, společenským chováním a sebeuvědoměním. Postižení této oblasti mnohdy souvisí s užíváním omamných látek.

Studie z posledních let naznačují, že konopí nemá na strukturu mozkové kůry takový vliv jako právě alkohol.

Harper zdůrazňuje, že protidrogové zákony by se neměly řídit výsledky jediné studie a že je potřeba další výzkum: „Pokud naše poznatky potvrdí i další studie, pak by možná bylo vhodné začít poukazovat na to, jak moc může pití alkoholu v mládí negativně ovlivnit mozkovou strukturu. Rozhodně bychom se ale neměli vydat cestou amerických televizních reklam z devadesátých let, kdy například protagonista jedné z nich rozklepne vejce na horkou pánev a prohlásí: ‚Toto je váš mozek na drogách.‘“

Studie také poznamenává, že užívání konopí by mohlo poškodit části mozku s vysokým počtem endokanabinoidních receptorů, mezi něž se řadí například hipokampus. Pro potvrzení domněnky je ale rovněž nutný další výzkum.

Co s konzumací alkoholu mezi mládeží?

Experimentu se zúčastnilo celkem 436 stejnopohlavních dvojčat ve věku 24 let z obohaceného populačního vzorku minnesotského rodinného výzkumu zaměřeného na dvojčata.

Školení tazatelé se účastníků ptali na spotřebu alkoholu a konopí za posledních sedm let i v rámci celého života. Následně se s využitím magnetické rezonance porovnávaly mozky obou dvojčat na základě spotřeby návykových látek.

„Naše studie přišla s novými důkazy, které naznačují, že ke zřídnutí kůry kontrolní/salientní sítě dochází kvůli konzumaci alkoholu a premorbidním genetickým predispozicím k jeho užívání. Oba faktory vypovídají mnohé o veřejném zdraví a prevenci proti pití alkoholu mezi mládeží,“ uvádějí autoři v závěru.

Podle jiných výzkumů vypovídá hustota mozkové kůry o obecném měřítku inteligence, a tedy i mimo jiné o IQ. U faktorů, které vedou k řídnutí kůry, se tak předpokládá, že inteligenci snižují.

Ke zřídnutí mozkové kůry dochází kvůli konzumaci alkoholu a genetickým predispozicím k jeho užívání.

Harper dodal, že jeho studie obsahuje další důkazy o tom, že zřídnutí mediálního čelního laloku, mediálního temenního laloku a frontálního opercula, které bývají výsledkem užívání alkoholu, také mnohdy souvisí se ztrátou zábran. S tím se pojí zvýšená impulzivita, nesnášenlivost a tendence riskovat, jež mají za následek poruchu chování a antisociálnost.

Vztah mezi strukturou mozku a jeho fungováním ovšem není zdaleka tak jednoduchý. Podle Harperových slov je dopad faktorů popisovaných ve studii vcelku nepatrný a potrvá ještě nějakou dobu, než se nám podaří proniknout do „černé skříňky“ lidského chování a mysli.

Vzhledem k přemíře konzumace návykových látek mezi mládeží je ovšem tato oblast výzkumu dosti zásadní.

Vysoká čísla

Celostátní americký výzkum z roku 2018 uvádí, že přibližně 55 procent osob ve věku 18 až 25 let pije pravidelně a 17 procent jsou alkoholici. Okolo 35 procent pak užívá konopí.

Harper tvrdí, že mladému mozku mohou omamné substance ublížit, protože se vyvíjí a dochází v něm k dramatickým změnám.

„V určitých obdobích nebo okamžicích vývoje pravděpodobně existuje vysoká šance, že konzumace návykových látek ovlivní strukturu mozku,“ vysvětluje.

V případě uživatelů konopí nebyla v tomto ohledu nalezena žádná spojitost.

Přestože se ale předpokládá, že by mladí lidé kvůli možným dopadům na centrum nervové soustavy měli pití a kouření omezit, ve prospěch této domněnky hovoří jen několik studií.

Podle Harpera tak nemáme k dispozici dostatek důkazů o tom, že by užívání omamných látek mělo dopad na strukturu mozku, protože ke stejným odchylkám dochází také z genetických důvodů.

„Abychom se dobrali oné teoretické ‚pravdy‘ o účincích návykových látek na mozek, musíme pokračovat v důkladném výzkumu. Ideálně bychom měli zkoušet různé příčinně-informativní výzkumné metody a provádět pokusy na větších vzorcích lidí.“

Zdroj: Heavy drinking, not pot smoking, associated with thinner pre-frontal cortex: study

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!